A pak je to blízko na jediný chňapnutí

#1
Ahoj, doufám že někdo mně s těmi větami pomůže:

- I život je přece takovejhle koloběh, kterej vrací starý věci, jinak
poskládaný. Co to bylo, vrací se. Vztahuju k tomu ruce. Mluvím
dovnitř. A pak je to blízko na jediný chňapnutí. Slýším ůtržky slov.
Rozhovor, kterej já vedla, mluvěj dva v parku na vedlejší lavičce.
Nikdo by neřekl, že jsem stejně stará jako oni, nikdo by nevěřil. -

Nerozumím: 1. Vztahuju k tomu ruce. - idiomatický?
2. A pak je to blízko na jediný chnapnutí. - idiomatický?


Děkuju moc moc!!!
 
  • krok

    New Member
    Czechia, Czech language
    #2
    "Vztahovat ruce" je knižně, znamená to "sahat po tom", "natahovat se k tomu" (obvykle směrem vzhůru), někdy přeneseně i modlit se ("vztahoval ruce k nebesům").

    "Blízko na jediný chňapnutí" - autor tím chtěl říct, že je to na dosah, stačí jen sevřít dlaň (tedy "chňapnout"). Ale takhle ve skutečnosti nikdo nemluví. :)

    Podle kontextu jde zřejmě o vzpomínky nebo myšlenky: vypravěč si na něco vzpomíná, "sahá po tom" (po vzpomínce), ale pořád si to nemůže úplně vybavit, ta vzpomínka mu pořád utíká.
     
    Top