bylať , chtělť

Jagorr

Senior Member
Russian, Belarusian
Zdravím.

bylať , chtělť

Co to jsou za slovesné tvary? Poprvé jsem na ně narazil v překladu ze španělštiny 16. století, takže je to nejspíš záměrná archaizace češtiny. Ale jak se těmto tvarům říká a jaký význam nesou?

Kontext:
Chtělť jsem, aby Vaše Výsost poznala všechny věci této země, jichž je tolik a takové jsou, že jak píši v předešlé zprávě, můžete sebe podruhé nazývat císařem.

Bylať voda z jedné i z druhé strany a oni sami bezpečni mohli beze strachu zranit ty, kdo vyšli na zem.

Mají tyto tvary něco společného se slovy nechť, neboť?
 
Last edited:
  • Dobrý den, Jagorre,
    jedná se o příklonné částice.
    Přikládám vysvětlení od nejzasvěcenějších.

    Zdraví Cautus

    koncové -ť a -ž​


    Dotaz:
    V některých textech se objevuje na konci slova písmeno -ť. Mám na mysli slova jako „uslyšánať je modlitba“, „žádnémuť jsme neublížili“ (text Bible kralické). Najde se to ale i v modernější češtině, jen teď nemám konkrétní doklad, ale viděl jsem třeba „mámť já...“. Zajímalo by mne, kde se -ť vzalo a z čeho vzniklo. Pokud by Vás to moc neobtěžovalo, rád bych to věděl. Ptal jsem se i učitelů češtiny, ale nezabrali.

    Odpověď:
    Zmíněné a rovněž byly tzv. příklonné částice připojované na konec slova (podobně jako dnes např. morfém -s v kontextech jako Tys tam byl? Byls tam?), které se běžně vyskytovaly ještě v češtině 19. století. Jejich funkcí bylo zesilovat význam slova nebo věty. Klasický doklad, který mnohého čtenáře podnítí k pátrání po významu a původu této částice, je část verše z Máchova Máje: Dalekáť cesta má! Příruční slovník jazyka českého doplňuje řadu dalších příkladů z beletrie, mezi jinými např. Ještěť je pán bůh živ, Aj pakli půle bude má, toť bude druhá taky. Částice má téměř totožný význam, pojila se ovšem spíše se slovesy v imperativu: Dokonejmež vědecké vzdělání mateřčtiny své v tomto encyklopedickém díle, podobně věziž, dejž, setřiž, prosímž atd. Dodnes se dochovala v ustálených spojeních s některými příslovci a zájmeny: což, cože, jakýže, jakž, jakže, kdeže, kdož, pročež atd.

    Zdroj: https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/dotazy/0158.html

    Další příklady:

    Příruční slovník a databáze lexikálního archivu

    "chtělť" - Google Search
     
    Last edited:
    Back
    Top