Tak proto jsem sám. / Tak proto jsem jen jeden.
Tak proto jsme dva.
Tak proto jsme tři.
Tak proto jsme čtyři.
Tak proto je nás pět.
Tak proto je nás (pět v více) milion.
Protože, jak vysvětluje Ústav pro jazyk český: číslovky jeden, dva, tři, čtyři svou povahou přídavná jména, tudíž se musí mluvnicky shodovat se jménem počítaného předmětu (jeden muž, jednoho muže, jednomu muži; dvě ženy, dvou žen, dvěma ženám; tři města, tří měst, třem městům…),
ale
u ostatních základních číslovek, které jsou svou povahou podstatná jména, se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. p. mn. č. (tzv. numerativ, genitiv numerativní: pět mužů – pěti mužů, tisíc žen – tisíce žen, milion měst – milionu měst…)...