tady nebylo nikoho/tady nikdo nebyl

Jagorr

Senior Member
Russian, Belarusian
"Jelikož tu nebylo nikoho, kdo by ji poslouchal, ..."

Byl by v této věte správným a používaným tvarem "nikdo"? Jelikož tu nebyl nikdo, kdo...

A v dalších?
Tady nikdo není.
Tady nikoho neni.

Tady není nikdo.
Tady není nikoho.
 
  • Garin

    Senior Member
    Czech - Czechia
    "Nikdo" je nejenom správný tvar, je také v současné češtině jediný v tomto kontextu používaný. "Nebylo tu nikoho…" apod. je poněkud archaický tvar, který sice není nesprávný, ale dnes by v běžné řeči působil divně a nepřirozeně.
     

    bibax

    Senior Member
    Czech (Prague)
    To je otázka zvyku. Mně to nepřipadá divné a nepřirozené, snad jen knižní. Ostatně ten úryvek je z Alenky v říši divů, což není tak starý překlad (Jaroslav Císař, 1894-1983).

    V písemném projevu se ta vazba s genitivem používá dodnes.

    Rozsudek NSS: Městský soud má tedy za to, že nemohla nastat situace popisovaná žalobcem, že by tu nebylo nikoho, kdo by byl oprávněn požádat o prominutí daně.

    Kromě toho zcela běžně používáme (i v hovoru) stejnou genitivní vazbu, ale s výrazy "živá duše", "živáček":

    Nebylo tam živé duše. ~ Nebylo tam nikoho.
    Na ulicích nebylo (ani) živáčka. ~ Na ulicích nebylo nikoho.

    Také se běžně říká "není člověka", "nebylo člověka":

    U nás snad není člověka, který by jejich melodie neznal.
    Když to tak poslouchám, asi není člověka, který by vám křeslo ředitele záviděl.
    ... u placení za loďky nebylo jediného člověka.
    Jako téměř všude jinde, i zde jsme byli úplně sami a široko daleko nebylo jediného člověka.
    Fedy rychle střídal tracky, přičemž nebylo člověka, který by ve stanu nepařil.

    můžeme tedy také napsati (ba i říci):

    U nás snad není nikoho, kdo by jejich melodie neznal.
    Fedy rychle střídal tracky, přičemž nebylo nikoho, kdo by ve stanu nepařil.
    atd.

    Mně to připadá naprosto normální. Zřejmě jsem těžce poznamenán povinnou školní četbou jako např. Staré české pověsti, F. L. Věk, Filosofská historie, Proti všem, Nový epochální výlet pana Broučka, Babička, apod. ale i verneovky vydané J. R. Vilímkem, vše pochopitelně v "českém originálu", nepřeloženo do "moderního" jazyka.
     
    Last edited:
    @bibax Napadla mne úvaha, co vlastně (většinou) vede k uvedené formulaci. Jsou to otázky: Bylo tam někoho? vs Byl tam někdo?
    A jestli v nich vlastně je nějaký rozdíl ať už sémantický, nebo stylistický, který by mohl zdůvodnit použití toho, či onoho tvaru.

    Druhá věc, která mne zaujala, je, že výraz s genitivem může být použit v jiném kontextu s úplně jiným významem, jako odpověď na otázku: Bylo (to) tam někoho? -> (To) tam nebylo nikoho. Možná, že kvůli tomuto druhému významu se tento tvar v prvním významu upozaďuje, neboť druhá možnost: Byl tam někdo? -> Nebyl tam nikdo. podobné dvojité využití nemá.
     

    bibax

    Senior Member
    Czech (Prague)
    Jsou to otázky: Bylo tam někoho? vs Byl tam někdo?
    A jestli v nich vlastně je nějaký rozdíl ať už sémantický, nebo stylistický, který by mohl zdůvodnit použití toho, či onoho tvaru.
    IMHO uvedená genitivní vazba se používá především v negativních větách. Otázka "Bylo tam někoho, kdo s sebou měl děti?" zní opravdu divně a nepřirozeně, a nejspíš to ani není správně. Syntakticky správně je nepochybně: "Byl tam někdo, kdo s sebou měl děti?"

    Naproti tomu otázka "To tam nebylo nikoho, kdo by s sebou neměl děti?" je gramaticky správná, byť poněkud knižní. IMHO v negativních větách bývala genitivní vazba téměř povinná.

    Dnes ovšem genitiv poněkud "vychází z módy", je ho všeobecně čím dál méně. Např. používati čeho/co: "metoda používá prostředky ..." jednoznačně převažuje nad "metoda používá prostředků ...".
    Jaký úplně jiný význam má Bylo (to) tam někoho? / (To) tam nebylo nikoho? ...
    Risa má zcela jistě na mysli význam: Patřilo to tam někomu? Ale vymyslet kontext a konkrétní formulaci, která by byla dvojznačná a zněla přirozeně v obou významech, mi připadá dost obtížné.
     
    Last edited:
    Děkuji za zdůvodnění! :)

    @risa2000 Jaký úplně jiný význam má Bylo (to) tam někoho? / (To) tam nebylo nikoho? ...
    Jak píše @bibax, druhý význam, který mi přišel na mysl, je v dotazu po vlastnictví.
    Např. "Přišel se zeptat, jestli to auto, co blokovalo vjezd, tam bylo někoho." (tam někomu patřilo) "Naštěstí tam nebylo nikoho." (tam nikomu nepatřilo)
    Je to však shoda tvarová, nikoliv významová.
     
    Last edited:

    Jagorr

    Senior Member
    Russian, Belarusian
    "Naštěstí tam nebylo nikoho." (tam nikomu nepatřilo)

    To je divná konstrukce. Chybí tu podmět, zato je příslovečné úrčení místa - a zdá se mi jako by bylo povinné.

    1) Šlo by v obou větách i jenom ...jestli to auto bylo někoho.; Naštěstí nebylo nikoho. ?
    2) Anebo: Naštěstí to auto nebylo nikoho. ?
    3) Můžeme zájmena někoho a nikoho v tomto významu nahrádit zájmeny něčí a ničí ?
     

    bibax

    Senior Member
    Czech (Prague)
    Právě proto jsem napsal, že vymyslet situaci, kdy by nějaká podobná věta s genitivem byla přirozená a současně dvojznačná, je náročné.

    "Přišel se zeptat, jestli auto, které blokovalo vjezd, bylo někoho z místních, ale ...

    (1. význam) ... naštěstí nebylo nikoho." (= naštěstí nebylo ničí, tj. nikomu z místních nepatřilo)
    (2. význam) ... naštěstí nebylo nikoho, kdo by s tím měl něco společného." (tj. žádný z místních s tím neměl nic společného)
     
    Last edited:
    "Naštěstí tam nebylo nikoho." (tam nikomu nepatřilo)

    To je divná konstrukce. Chybí tu podmět, zato je příslovečné úrčení místa - a zdá se mi jako by bylo povinné.
    V obou případech:
    .. tam někomu patří.
    Naštěstí tam nebylo nikoho
    -->
    se tam váže k místu, kde je pokládán dotaz (komu to auto patří), nikoliv k místu, kde to auto stojí. Mluvčí tím chce zdůraznit, že byl dotaz položen na určitém místě, respektive určité skupině lidí (těm, kteří byli na tom místě přítomni).

    Formulace, kterou použil @bibax výše:
    1) .. bylo někoho z místních.
    je zúžený případ
    2) .. tam někomu patří.

    Pokud se (někdo) ptal po vesnici, komu patří auto u vjezdu, verze 1) i 2) mají stejný význam: Ptal se obyvatel vesnice = místních.
    Pokud se (někdo) ptal skupiny lidí, kteří byli v jedné místnosti (např. na schůzi), tak by formulace 1) znamenala, že se ptal místních (= místních obyvatel) co byli v místnosti (ale mohli tam být i přespolní), zatímco formulace 2) jen říká, že se ptal všech co tam (na daném místě, tedy spolu v místnosti) byli, ať už byli místní, nebo přespolní.

    Lze ovšem říci, že formulace:
    1) .. tam někomu patří.
    2) .. patří někomu z přítomných.
    Jsou významově ekvivalentní.
     
    Last edited:

    bibax

    Senior Member
    Czech (Prague)
    Zkusil jsem vytvořit přirozeně znějící větu s dvojznačným výrazem "nebylo nikoho":

    — Proč přišel?
    — Chtěl vědět, jestli to poškozené auto před hospodou bylo někoho z místních.
    — A bylo?
    — Naštěstí nebylo nikoho, kdo by s ním měl něco společného.


    V uvedené větě lze spojení "nebylo nikoho" interpretovat oběma způsoby:
    1. ... Naštěstí nepatřilo nikomu, kdo by s ním měl něco společného.
    2. ... Naštěstí nebyl nikdo, kdo by s ním měl něco společného.

    Otázka je, jak často se taková dvojznačnost vyskytne. Mně všechny ty dvojznačné věty s "nebylo nikoho" připadají příliš vykonstruované, a to tak, aby tam ta dvojznačnost byla za každou cenu.
     
    Last edited:
    < Previous | Next >
    Top